je jednomotorový, jednomístný, lehký víceúčelový podzvukový bojový letoun
Základní takticko-technická data
(L-159 Alca)
| Rozpětí křídla |
9,54 m |
| Délka |
12,73 m |
| Výška |
4,77 m |
| Počet zbraňových závěsníků |
7 |
| Maximální rozsah přetížení |
-4 - +8 G |
| Maximální rychlost |
936 km/h |
| Maximální dostup |
17 000 m |
| Maximální dolet |
2 530 km |
| Maximální vzletová hmotnost |
8 000 kg |
| Hmotnost prázdného letounu |
4 360 kg |
| Maximální hmotnost podvěsů |
2 600 kg |
Pohonná jednotka
- maximální tah |
F124-GA-100
28 kN |
| Zabudovaná výzbroj |
- |
Návrhové
studie letounu L159 Alca (Advanced Light Combat Aircraft - pokročilý
lehký bitevní letoun), který vychází z předchozích modelů L39/59,
začaly v roce 1992 a vývoj začal v roce 1994. Výchozím požadavkem
byla univerzálnost použití. Vše vycházelo ze zkušeností s návrhem
a provozem letounu L59, protože vývoj zcela nového typu by si vyžádal
miliardy korun a minimálně 15 let práce. V dubnu 1995 česká vláda
přislíbila pokrýt 25 % nákladů na vývoj a zakoupit 72 letadel jako
budoucí páteř letectva (75% parku bojových letounů). Tato objednávka
ve výši 708 milionů dolarů byla podepsaná v červenci 1997.
Prototyp
byl slavnostně představen 12.června 1997 a první let se konal 2.srpna.
Během prvního padesátiminutového letu dosáhl stroj rychlosti 670 km/h
a výšky 5000 m. První prototyp L159 byl postaven jako dvoumístný.
Druhý již byl podle požadavku armády jednomístný a stane se typickým
představitelem sériového provedení. Jednomístný L159 poprvé vzlétl
18.srpna 1998 a veřejnosti byl představen na leteckém dni CIAF 29.srpna
1998 v Hradci Králové ještě bez povrchové úpravy a kromě trupového
čísla i bez jakéhokoliv označení.
Zálet
prvního sériového letounu byl proveden 20.října 1999. 10.dubna 2000
byly armádě na letecké základně v Čáslavi předány dva letouny k vojskovým
zkouškám. Přejímací řízení bylo ukončeno 29.prosince 2000 a letouny
byly zařazeny do výzbroje. Do roku 2002 by měla česká armáda obdržet
celkem 72 letounů.
Letoun je primárně určen k ničení
pevných a pohyblivých pozemních cílů neřízenou i přesně naváděnou
municí. V sekundární roli je použitelný pro ničení vzdušných cílů
na krátké vzdálenosti a pro vzdušný průzkum. Ve výbavě letounu je
radar FIAR Grifo-L s maximálním dosahem 100 km, umožňující přesné
vyhledávání pozemních i vzdušných cílů za jakýchkoli povětrnostních
podmínek.
Hlavní výzbroj letounu tvoří neřízené
pumy do hmotnosti 500 kg i ve verzi s brzdicím zařízením pro odhoz
z malých výšek, dále řízené protizemní střely AGM-65B Maverick a řízené
střely vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9P/S Sidewinder. Dále může
letoun nést laserem naváděné pumy GBU-12 a GBU-16, neřízené rakety
(CRV-7), kontejnerové pumy CBU-87, kanónové podvěsy Plamen a přídavné
palivové nádrže. Perspektivně se počítá se zavedením řízených střel
vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM, řízených střel krátkého
dosahu AIM-9L/M Sidewinder, protizemních řízených střel AGM-65F/G
Maverick a kontejneru pro optické a tepelné vyhledávání a laserové
zaměřování cílů TIALD, případně speciálních kontejnerů pro radioelektronický
boj.
Letoun je dále vybaven výkonným
palubním počítačem, umožňujícím další funkční rozšiřování, průhledovým
displejem a dvěma barevnými velkoplošnými multifunkčními displeji,
letovým zapisovačem a systémem palubní diagnostiky AMOS, videozáznamovým
zařízením, palubním generátorem kyslíku (OBOGS) a dusíku a pomocnou
energetickou jednotkou (APU) Safir, která letoun zbavuje závislosti
na pozemních zdrojích.
Pilot sedí ve vystřelovací sedačce
VS-2 české výroby. Tato sedačka má parametry nula-nula a při
letu na zádech umožňuje nouzově opustit letoun ještě ve výšce
150 metrů nad zemí.
Pro vlastní ochranu letoun používá
radiolokační výstražný systém Sky Guardian, schopný detekovat
a následně vyhodnotit jakoukoli hrozbu ze země či ze vzduchu.
Tento systém je propojen s výmetnicemi klamných cílů, které
může odpalovat v automatickém, poloautomatickém nebo manuálním
režimu. Záznamy výstražného systému jsou za letu průběžně zaznamenávány
pro pozdější analýzu a pro účely radiolelektronického průzkumu
a boje. Perspektivně se uvažuje o používání podvěsných rušičů,
schopných analyzovat a následně rušit široké spektrum radarů
a sledovacích zařízení.
VERZE:
L159 A
Jednomístná bojová verze.
L159 B
Dvojmístná cvičně/bojová verze.
UŽIVATELÉ:
V letech 1999 až 2002 by měla česká armáda dostat 72 kusů L159.
Prvních 5 by mělo být dodáno v prosinci 1999.
BOJOVÉ NASAZENÍ:
Zatím nebyl bojově nasazen.