Prvním říjnovým dnem se začala psát nová kapitola náměšťského vojenského letiště. V jeho více než padesátileté historii, výhradně spojené s proudovými stroji, totiž došlo k podstatné proměně. Pospolu zde jsou provozovány letouny a vrtulníky. Na první poznatky jsme se zeptali velitele 22. základny letectva v Náměšti nad Oslavou plukovníka gšt. Libora Štefánika.

Text: Pavel LANG
Foto: autor a Jan KOUBA

Kliknutím myši obrázek zvětšíte

Pane plukovníku, můžete připomenout rozhodnutí, které dalo zelenou smíšenému provozu letounů a vrtulníků na náměšťské základně?
Vzhledem k vývoji bezpečnostního prostředí a charakteru předpokládaných budoucích operací Severoatlantické aliance na jedné straně a k upraveným zdrojovým podmínkám rozpočtu Ministerstva obrany ČR na straně druhé byla na základě usnesení vlády č. 640 z 11. června 2007 zpracována transformace resortu MO ČR. V rámci ní bylo na podzim loňského roku rozhodnuto o redislokaci letky bitevních vrtulníků Mi-24/35 z Přerova do Náměště nad Oslavou.

Vyžádalo si přemístění přerovských „tygrů“ do Náměště změny ve výstavbě letecké základny?
Za dnešní podobou základny se skrývá částka 3,3 miliardy korun. Vyjmenovat všechny nové objekty by vydalo na samostatný článek. Pro úplnost konstatuji, že náměšťská letecká základna je předurčena také k podpoře jednotek NATO. Aliance se tudíž na výstavbě základny fi nančně podílela, a to zhruba třetinovým podílem. Tím však výstavba zdaleka nekončí.

Můžete být konkrétnější?
Koncem letošního roku bude dokončena první etapa výstavby základny. Poté bude pokračovat druhou fází. Nejdůležitějším projektem je vybudování parku techniky, dále nového multiskladu a výdejny pohonných hmot. Ve druhé etapě výstavby se jedná o investice dosahující jedné miliardy korun.

To zní velice nadějně. Souhlasíte?
Můj optimismus mírní snížený fi nanční rámec. Díky němu je druhá etapa výstavby, která měla začít v lednu příštího roku, odsunuta do let 2010 a dále.

Vraťme se k redislokaci a ke smíšenému letovému provozu. K jakým změnám došlo?
Tou nejvíce viditelnou proměnou je zvýšení počtů profesionálů a letecké techniky. Dosavadní stálý stav základny se pohyboval okolo pěti set příslušníků. V nové organizační struktuře se počítá s více než tisíci lidmi. Zvýšilo se i množství provozované techniky. Ke stávajícím deseti cvičným proudovým letounům L-39 Albatros přibylo dvacet čtyři bitevních vrtulníků Mi-24/35.

Zastavme se u lidského potenciálu. Je velení základny připraveno na dvojnásobný nárůst zaměstnanců?
Učinili jsme pro to maximum možného. Pracovními podmínkami počínaje, ubytováním konče. Samozřejmě že jsme nezapomněli na sportovní a kulturní vyžití. Jak letecká základna, tak město Náměšť nad Oslavou chce našim novým kolegům vytvořit optimální zázemí. Záleží především na nich, nakolik nabízených možností využijí. Složitější situace se jeví v zaměstnání manželek nebo rodinných příslušníků. Zdejší možnosti jsou omezené. Ti, kteří jsou na bývalou posádku nějakým způsobem fi xováni, denně do Přerova dojíždějí.

Ze začlenění nových lidí do stavu základny nemáte obavy?
Přeji si, aby příslušníci technického, zabezpečujícího a létajícího personálu, již přišli z Přerova, cítili, že je tady chceme a že nejsou nějakými nechtěnými dětmi. Dáme jim veškerou podporu. Největší problém, který v současné době řešíme, je fi nanční ohodnocení jednotlivých profesí u letecké základny. Dle mého názoru jsme přestali být konkurenceschopní vůči soukromému sektoru. Nejde jen o vysoce specializované profese, jako je pilot, technik letounu či řídící letového provozu, ale i o základní profese, jako je řidič, kuchař, administrativní pracovník, a to jak u vojáků z povolání, tak u občanských zaměstnanců.

A co profesní rivalita? Není tajemstvím, že piloti na „rychlých“ strojích a piloti vrtulníků se rádi hecují. Co na to říkáte jako zkušený pilot proudových letounů?
Obě pomyslné děti budu mít stejně rád. Osobně nemám problém, zdali je někdo stíhač, dopravák nebo vrtulníkář. Prioritní je jeho pilotní um. O profesionalitě přerovských pilotů není nejmenších pochyb. Dokazují to nejen v tuzemsku, ale také v misích a na cvičeních v zahraničí. Jejich kredit je opravdu vysoký.

Vyšší počet letecké techniky je úzce spojen s nárůstem hluku. Jak hodláte tuto velice sledovanou záležitost řešit?
Těch opatření, která hladinu hluku eliminují, je celá řada. Přestěhovali jsme letku devětatřicítek na opačný konec letiště, aby zátěž na okolní obce byla minimální. Vrtulníky mají vyčleněné letové zóny, kde budou plnit úkoly. Budeme přesně dodržovat postupy, které jsou stanoveny v letištním řádu, včetně zákazu nízkých průletů nad obydlenými lokalitami. Informovali jsme starosty okolních obcí a nadále s nimi budeme jednat. Na druhé straně, letecký výcvik musí pokračovat. Čeká nás celá řada významných úkolů. Ano, hlučnost na základně bude zvýšená, avšak ani zdaleka nebude dosahovat intenzity, když v Náměšti létaly bombardéry Su-7, respektive Su-22.

Znamenají tedy vaše slova, že zahájení smíšeného letového provozu se obešlo bez větších problémů?
Rozjíždíme něco nového, tudíž se takzvaným počátečním dětským nemocem nevyhneme. Například problémem je skloubit letový provoz cvičných proudových letounů a bitevních vrtulníků. Proč? Jedni létají v anglosaských jednotkách, druzí podle metrické soustavy. Prozatímním řešením je, že L-39 a Mi-24 létají v samostatných letových směnách. V závislosti na fi nančních prostředcích vyčleněných na přestavbu budeme tuto otázku řešit.