Úvodní stránka > L-159 Alca

L-159 Alca

L-159 ALCA

je jednomotorový, jednomístný, lehký víceúčelový podzvukový bojový letoun

L-159 Alca
Základní takticko-technická data
(L-159 Alca)

Rozpětí křídla 9,54 m
Délka 12,73 m
Výška 4,77 m
Počet zbraňových závěsníků 7
Maximální rozsah přetížení -4 - +8 G
Maximální rychlost 936 km/h
Maximální dostup 17 000 m
Maximální dolet 2 530 km
Maximální vzletová hmotnost 8 000 kg
Hmotnost prázdného letounu 4 360 kg
Maximální hmotnost podvěsů 2 600 kg
Pohonná jednotka
- maximální tah
F124-GA-100
28 kN
Zabudovaná výzbroj -

Návrhové studie letounu L159 Alca (Advanced Light Combat Aircraft - pokročilý lehký bitevní letoun), který vychází z předchozích modelů L39/59, začaly v roce 1992 a vývoj začal v roce 1994. Výchozím požadavkem byla univerzálnost použití. Vše vycházelo ze zkušeností s návrhem a provozem letounu L59, protože vývoj zcela nového typu by si vyžádal miliardy korun a minimálně 15 let práce. V dubnu 1995 česká vláda přislíbila pokrýt 25 % nákladů na vývoj a zakoupit 72 letadel jako budoucí páteř letectva (75% parku bojových letounů). Tato objednávka ve výši 708 milionů dolarů byla podepsaná v červenci 1997.

Prototyp byl slavnostně představen 12.června 1997 a první let se konal 2.srpna. Během prvního padesátiminutového letu dosáhl stroj rychlosti 670 km/h a výšky 5000 m. První prototyp L159 byl postaven jako dvoumístný. Druhý již byl podle požadavku armády jednomístný a stane se typickým představitelem sériového provedení. Jednomístný L159 poprvé vzlétl 18.srpna 1998 a veřejnosti byl představen na leteckém dni CIAF 29.srpna 1998 v Hradci Králové ještě bez povrchové úpravy a kromě trupového čísla i bez jakéhokoliv označení.

Zálet prvního sériového letounu byl proveden 20.října 1999. 10.dubna 2000 byly armádě na letecké základně v Čáslavi předány dva letouny k vojskovým zkouškám. Přejímací řízení bylo ukončeno 29.prosince 2000 a letouny byly zařazeny do výzbroje. Do roku 2002 by měla česká armáda obdržet celkem 72 letounů.

Letoun je primárně určen k ničení pevných a pohyblivých pozemních cílů neřízenou i přesně naváděnou municí. V sekundární roli je použitelný pro ničení vzdušných cílů na krátké vzdálenosti a pro vzdušný průzkum. Ve výbavě letounu je radar FIAR Grifo-L s maximálním dosahem 100 km, umožňující přesné vyhledávání pozemních i vzdušných cílů za jakýchkoli povětrnostních podmínek.

Hlavní výzbroj letounu tvoří neřízené pumy do hmotnosti 500 kg i ve verzi s brzdicím zařízením pro odhoz z malých výšek, dále řízené protizemní střely AGM-65B Maverick a řízené střely vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9P/S Sidewinder. Dále může letoun nést laserem naváděné pumy GBU-12 a GBU-16, neřízené rakety (CRV-7), kontejnerové pumy CBU-87, kanónové podvěsy Plamen a přídavné palivové nádrže. Perspektivně se počítá se zavedením řízených střel vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM, řízených střel krátkého dosahu AIM-9L/M Sidewinder, protizemních řízených střel AGM-65F/G Maverick a kontejneru pro optické a tepelné vyhledávání a laserové zaměřování cílů TIALD, případně speciálních kontejnerů pro radioelektronický boj.

Letoun je dále vybaven výkonným palubním počítačem, umožňujícím další funkční rozšiřování, průhledovým displejem a dvěma barevnými velkoplošnými multifunkčními displeji, letovým zapisovačem a systémem palubní diagnostiky AMOS, videozáznamovým zařízením, palubním generátorem kyslíku (OBOGS) a dusíku a pomocnou energetickou jednotkou (APU) Safir, která letoun zbavuje závislosti na pozemních zdrojích.

Pilot sedí ve vystřelovací sedačce VS-2 české výroby. Tato sedačka má parametry nula-nula a při letu na zádech umožňuje nouzově opustit letoun ještě ve výšce 150 metrů nad zemí.

Pro vlastní ochranu letoun používá radiolokační výstražný systém Sky Guardian, schopný detekovat a následně vyhodnotit jakoukoli hrozbu ze země či ze vzduchu. Tento systém je propojen s výmetnicemi klamných cílů, které může odpalovat v automatickém, poloautomatickém nebo manuálním režimu. Záznamy výstražného systému jsou za letu průběžně zaznamenávány pro pozdější analýzu a pro účely radiolelektronického průzkumu a boje. Perspektivně se uvažuje o používání podvěsných rušičů, schopných analyzovat a následně rušit široké spektrum radarů a sledovacích zařízení.

VERZE:
L159 A
Jednomístná bojová verze.

L159 B
Dvojmístná cvičně/bojová verze.

UŽIVATELÉ:
V letech 1999 až 2002 by měla česká armáda dostat 72 kusů L159. Prvních 5 by mělo být dodáno v prosinci 1999.

BOJOVÉ NASAZENÍ:
Zatím nebyl bojově nasazen.

Nahoru