Úvodní stránka > Aktuality > Motorkář Lukáš “Hiro“ Hirka

Motorkář Lukáš “Hiro“ Hirka

Na konci srpna se na vrtulníkové základně u Náměště konal sportovní den velitele, kterého se zúčastnil také novodobý válečný veterán Lukáš Hirka s otcem. Společně se přidali k dalším milovníkům silných strojů a vyrazili na motorkách užít si skvělý den. Není to však Lukášova první návštěva vrtulníkové základny.  První setkání v Náměšti se uskutečnilo v dubnu u příležitosti akce "Běh pro válečné veterány", kterou zorganizovali příslušníci jednotky 225. letky bojového zabezpečení z naší základny. Tehdy asi dvacet profesionálních vojáků z Náměště odstartovalo Běh pro válečné veterány na velikonoční pondělí u nejzápadnější hranice České republiky v Aši, aby za 59 hodin a 34 minut zdolali štafetovým způsobem trasu dlouhou 678 kilometrů. Svým počinem chtěli vojáci vzpomenout na všechny ty, kterým nebyl a není lhostejný osud našeho národa.

Lukáši, jak se máte?

Docela dobře, díky.

Lukáši, jak vzpomínáte na dubnové setkání v Náměšti a jak hodnotíte akci Běh pro válečné veterány? Mají takové akce smysl?

Akce jako byl Váš Běh pro válečné veterány mají smysl, je potřeba si připomínat za co bojovali muži a ženy v různých válkách. Mám obrovskou úctu k veteránům z předchozích světových válek. Jsem rád, že naše společnost začíná vnímat i veterány novodobé. Vaší akci připomenout si tyto lidi jen tleskám.

Co je od té doby nového? Léto je v plném proudu, co vše jste stihl podniknout? Jaké další akce Vás čekají?

Pořád se potýkám z následky mého  zranění. Po dlouhodobé rehabilitaci v sanatoriích cvičím teď doma i ambulantně v různých zařízeních. Hodně času mně seberou lékaři, které pořád potřebuji. Ve volném čase se teď věnuji  angličtině a teologii. V letošním roce jsem se zúčastnil se svými rodiči a dalšími vojáky vojenské pouti v Lurdech ve Francii. Účastním se akcí jako byla ta vaše na základně, nebo u nás na 7. brigádě (7. mechanizovaná brigáda Hranice, pozn.red.). Jsem v kontaktu s vojáky jak 71. mechanizovaného praporu, tak se svou průzkumkou  ze 72. mechanizovaného praporu. V září mě čeká každoroční akce  s názvem „setkání přátel“, kterou naše rodina pořádá pro přátele převážně z vojenského prostředí. Jsou to přátelé, kteří nás provázejí a podporují celou tu cestu po mém zranění. Účastním se akcí se slovenskými veterány, letos setkání v Seredi. Moc rád  bych se účastnil oslav Dne válečných  veteránů  11. listopadu 2018 v Londýně. Účast českých veteránů na této akci zajišťují kamarádi kolem brněnského Komunitního centra pro válečné veterány. Když to jde, tak podpořím některý z charitativních projektů, hlavně těch, které jsou směřovány k veteránům, nebo malým dětem. Veškeré mé aktivity se ale odvíjí od mého zdravotního stavu a také možnostech mého fundovaného doprovodu, tedy mých rodičů, případně bráchy, kteří v případě mých zdravotních komplikací umí správně zasáhnout.

Podruhé jste do Náměště přijel užít si výlet na motorkách. Co máte za stroj? Jak dlouho máte motorku a kde nejdál jste s ní byl?

Motorka je má vášeň, když jsem se probral z kómatu a začal trochu mluvit, posteskl jsem si svému otci, že si už žádnou motorku nepořídím, na žádné nebudu už jezdit. Jaké bylo mé překvapení, když mi motorku URAL retro se sajdkárou dovezl Pavel Kučera,  prodejce URALU v ČR, přímo do sanatorií Klimkovice. Byl to pro mě opravdu zážitek. Tenkrát mně do sajdy museli ještě donést a usadit v ní (smích). Táta říká, že to byly nejlíp vložený peníze do terapeutického prostředku. Když mi není dobře na duši, sedneme na motorku  a brázdíme  okolní krajinou. Je to takový lék na špatnou náladu, poničenou duši (smích). Navíc jako spolujezdec musím za jízdy aktivně spolupracovat, takže musím podávat i určitý fyzický výkon (smích). Motorku máme 4 roky a nejdál jsme byli teď s Vámi na vyjížďce dlouhé skoro dvěstě kilometrů v rámci sportovního dne velitele 22. základny vrtulníkového letectva.

Máte nějaký vysněný typ, který byste si chtěl pořídit nebo se na něm projet?

S tátou máme sen - expediční motorku se sajdkárou, nejlépe BMW 1200 GS AD se speciálně upravenou sajdou, abychom mohli jezdit dlouhé trasy. Je to sen, ale uvidíme (smích).

Během sportovního dne bylo na vrtulníkové základně k vidění mnoho zajímavých motocyklů legendární značky Harley-Davidson. Zaujala vás některá?

Líbí se mi celá řada SOFTAIL, na akci mě zaujal FAT BOB, jsem taky zvědavý na novinku FXDR  114.

Lukáši, děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám krásný zbytek léta a mnoho sil při zdolávání překážek na cestě k uzdravení.

Štěpánka Tříletá

Lukášův životní příběh si můžete přečíst zde:

https://www.facebook.com/notes/luk%C3%A1%C5%A1-hiro-hirka/jednou-ten-voz%C3%ADk-vym%C4%9Bn%C3%ADm-za-p%C3%A1r-be%C5%BEeck%C3%BDch-bot/1114860098553308/

 

Kdo je Lukáš Hirka

Lukáš “Hiro“ Hirka, novodobý válečný veterán s těžkým poraněním mozku. Zranění utrpěl v roce 2012 během mise v Afghánistánu. Dodnes se potýká s vážnými zdravotními následky, které se snaží zmírnit rehabilitací v sanatoriích Klimkovice. Profesionálním vojákem Armády České republiky se stal roku 2004. Sloužil u 72. mechanizovaného praporu Přáslavice jako starší průzkumník. Absolvoval řadu cvičení, profesních kurzů a kurzů přežití, je držitelem mnoha ocenění. Účastnil se tří zahraničních vojenských misí.

Fotogalerie

Nahoru